Ruku na srdce.
Kolikrát jste slyšeli větu: „Mě čtení nebaví.“
A kolikrát jste si pomysleli: „Vážně? Vždyť je to taková krásná knížka!“
Jenže dětský čtenářský svět funguje trochu jinak než ten náš dospělácký. Děti ke čtení nepřivede seznam povinné četby ani věta „protože se to musí“. Přivede je pohoda, zvědavost a pocit, že čtení není zkouška, ale dobrodružství.
Čtení nezačíná písmenky. Začíná u pohádky před spaním.
Čtení s porozuměním u dětí podpoříte dávno před tím, než si poprvé slabikují MA–MA. Stačí číst nahlas. Klidně pořád dokola tu samou pohádku. Ano, i poosmé.
Pro první samostatné čtení se osvědčují krátké texty s obrázky, kde dítě neztratí pozornost a může se soustředit hlavně na porozumění významu.
👉 Hodí se například materiál čtení s porozuměním pro 1. třídu – jednoduché věty s obrázky , který je vhodný pro začínající čtenáře.
A pak se jen ptát:
- „Co myslíš, že se stane dál?“
- „Proč je ten drak tak protivný?“
- „A ty bys tam šel/šla taky?“
Bez testu. Bez známek. Bez pracovního listu. (Ten přijde později 😄)
Každá třída, jiný čtenář (a je to naprosto normální)
Na 1. stupni se čtení vyvíjí postupně. A někdy dost skokově. Jeden den dítě čte plynule, druhý den zapomene, jak se čte „že“.
- čtení s porozuměním 1. třída – krátké věty, obrázky, jednoduché pokyny
- čtení s porozuměním 2. třída – krátké texty, hledání odpovědí
- čtení s porozuměním 3. třída – děj, postavy, příčiny a následky
- čtení s porozuměním 4. třída – souvislosti, práce s informací
- čtení s porozuměním 5. třída – shrnutí, názor, vlastní myšlenky
Každé dítě má své tempo. A žádné čtenářské osvícení se nekoná přes noc.
Čteme všechno. I to, co by vás možná nenapadlo.
Čtení není jen knížka. Čtení je také:
- jízdní řád (a zjištění, že vlak fakt nejede každých 5 minut),
- recept (ano, i ten na palačinky),
- návod ke hře (hlavně když bez něj hra nefunguje).
Dítě si tak přirozeně uvědomí, že čtení má smysl. A to je polovina úspěchu.
U starších dětí se velmi osvědčují krátké příběhy, které mají jasný děj a prostor k povídání o postavách a jejich chování.
👉 Pěkným příkladem jsou příběhy skutečných psů – Pískot a jeho přátelé , které děti baví a zároveň vedou k přemýšlení nad textem.
Když už čteme, pojďme si s tím trochu pohrát
Čtení s porozuměním vzniká ve chvíli, kdy se s textem něco děje. Kdy se o něm mluví, přemýšlí, směje… a občas i trochu hádá.
1. Věta v akci
Připravte jednoduché věty s jasným pokynem (např. „Zatleskej rukama“, „Vstaň a dotkni se lavice“). Dítě si větu přečte a splní přesně to, co je v ní napsané.
2. Hádej, o čem to bude
Dětem přečtěte pouze název textu. Odhadují, o čem by mohl být, kdo v něm vystupuje a jak by mohl začít.
3. Vymysli konec
Přečtěte část příběhu a konec nechte na dětech. Skvěle se to hodí k tematickým textům.
👉 Například u materiálu zimní čtení s porozuměním děti rády přemýšlejí, jak by se příběh mohl dál vyvíjet.
4. Lov slov
Děti v textu hledají slova, která je zaujala – nová, neznámá nebo legrační. Slovo pak vysvětlí vlastními slovy nebo použijí v nové větě.
5. Jaká je to pohádka?
Jedno dítě si v duchu vybere pohádku nebo příběh. Ostatní se pomocí otázek snaží přijít na to, o jaký příběh jde.
A to nejdůležitější nakonec
Děti ke čtení nepřivede tlak. Přivede je příklad, pohoda a pocit, že čtení není strašák, ale parťák.
Stačí číst spolu. Povídat si. Smát se. A občas si říct: „Dneska to stačilo.“
Protože i malý čtenářský krůček je pořád krok správným směrem 🌞